Den 1 – Pondělí 20/3

 

Ráno odlet na Londýn – Cape Town. V Londýně čekáme na další letadlo 6 hodin.

 

Noc: letadlo

 

Den 2 – Úterý 21/3

 

Dopoledne letiště, jeden nedovezený batoh. Pak půjčovna KEA. Jsme tam dlouho, necháme si „skoro“ všechno ukázat.

 

Přejezd po východním okraji aglomerace. Kolona se rychle rozpadá.

 

Tučňáci Simons Town.

 

Noc: Chapman’s Peak Caravan Park – ibisi, želvy (ZA)

 

Den 3 – Středa 22/3

 

Ráno Mys dobré naděje.

Chapmans Peak drive.

Pokus o stolovou horu. Modrá obloha, včera byla hora v mracích, ale lanovka nejezdí kvůli větru na vrcholu.

Začíná vedro.

 

Pak znova půjčovna a letiště.

 

Vyjíždíme z města směrem na sever.

 

Noc: Citrusdal (ZA)

Ujeto: 325 km

 

Den 4 – Čtvrtek 23/3

 

Přejezdový den.

Teplota v poledne 36 stupňů.

 

Večer těsně před západem slunce příjezd k Augrabies Falls

 

Noc: Augrabies Falls (ZA)

Ujeto: 710 km

 

Den 5 – Pátek 24/3

 

Ráno opět vodopád. Průtok údajně 1300 kubíků.

Pak objíždíme národní park, různé vyhlídky na kaňon. Po dvanácté odjezd.

 

Odjezd směrem k Namibii. Při vjezdu do Namibie problémy s Olinčiným pasem – chybějící výstupní razítko JAR. Nakonec se našlo na jiné stránce.

 

Večer zajíždíme do městečka Grünau – sjezd z asfaltky na prašnou cestu mezi ohradami vůbec nevypadá, že by vedl k nějakému civilizovanému místu. Vůz číslo dva „zapadne“ před hospodou ve vrstvě písku. Nicméně místní Country Club (?) je výtečný a na oploceném dvoře je bezpečno, večeře v baru, místní koukají na rugby.

 

Noc: Grünau (Namibie)

Ujeto: 466 km

 

Den 6 – Sobota 25/3

 

Brzký ranní odjezd. Pokus o prohlídku Fish River kaňon ze spoda – Ais-Ais. Nelze. Ve třičtvrtě na deset je 32 stupňů.

 

Pak vyhlídky za Hobas.

 

Při návratu výměna kola na Hobas, je kolem 38 stupňů (ve stínu) a ještě jsme na slunci. Malý zvedák nestačí, z těch velkých jeden nefunguje a druhý nejde sundat ze střechy auta. A když se nám nakonec podaří auto zvednout a kolo vyměnit, zvedák zase nejde spustit. Tak to udělám „african way“. Jak řekne jeden místní: „what you need is man power“ takže auto asi v šesti prostě nadzvedneme a zvedák vyndáme. Asi mám trochu úpal.

 

Večeře v Central Lodge v Keetmashop u Michalova známého George. Pštrosí steak. Na jídelníčku kudu, springbok, vše uloveno panem majitelem na jeho farmě, nejspíš českým střelivem.

 

Noc v kempu za žiletkovým drátem s ozbrojenou ochrankou.

 

Bereme první Lariam

 

Noc: Keetmanshop (N)

Ujeto. 365 km

 

Den 7 – Neděle 26/3

 

Ráno  snídaně v Central Lodge.

 

Přejezd k dunám.

 

Večer prohlídka kaňonu Sesriem.

 

První „opravdu africký“ večer. Poprvé si připadáme jako v Africe, jak jsme si ji vždycky představovali.

 

Noc: Camp Sesriem (N)

Ujeto: 534 km

 

Den 8 – Pondělí 27/3

 

Ráno v pět za úplné tmy budíček – vyrážíme na duny.

 

Duna 45, Olinka neleze s davem nahoru, já nahoře dav předlézám, abych měl volný výhled do pouště na další duny.

 

Pak Sossusvlei. Poslední kilometry v hlubokém písku, dvojka a trojka uvíznou.

 

Polední procházku při 39 stupních do Hidden Vlei vzdáváme když vypijeme půlku vody a taky po pádu teleobjektivu na ztvrdlé bahno.

 

Při odjezdu z campu Olinka poprvé řídí.

 

Noc: Walvis Bay (N)

Ujeto. 470 km

 

Den 9 – Úterý 28/3

 

Přjezd do Swakopmundu.

 

Nákup nového teleobjektivu.

 

Welvitchia drive, měsíční krajina, suché údolí řeky Swakop.

 

Podvečer koupel v oceánu – pouze já a Báša.

 

Noc: Swakopmund (N)

Ujeto: 155 km

 

Den 10 – Středa 29/3

 

Dopoledne lachtaní kolonie na Cape Cross. Sledujeme celý životní cyklus – od mláděte pijícího mléko od matky až po již přírodou takřka vstřebané zdechliny. Zatím ještě nevstřebané zdechliny přispívají k všeobjímajícímu zápachu.

 

Hřbitůvek.

 

Brandberg. Okolní krajina okolo cca 750 m.n.m. Sklaní kresby „White Lady“.

 

Noc: Uis (N)

Ujeto: 386 km

 

Den 11 – Čtvrtek 30/3

 

Nákup v Khorixas – už to vypadá na divokou a ne zcela přátelskou Afriku. Začínáme opravdu hlídat.

 

Petrified forest – zkamenělý les.

 

Outjo – bäckerei, nejlepší cukrárna široko daleko. Jako u nás v Bavořích. Spousty druhů chleba a hlavně sousty dortíčků. Většinou si dáváme každý dva a kafíčko.

 

Etosha – večer asi hodinu projížďka

 

Noc: Okaukuejo camp – Etosha (N)

Ujeto: 387 km

 

Den 12 – Pátek 31/3

 

Dopoledne zviřátka, hlavně zebry. Když se ve stoupajícím poledním vedru snažíme dojet do campu a musíme se neustále probíjet přes stáda zeber na silnici, připadá nám, že těch zeber je trochu moc. Prvotní „hele zebra, zastav“ se mění na „ježiš zase zebry, jeď“

 

Siesta, praní, oběd.

 

Odpoledne opět zviřátka.

 

Noc: Halali Camp – Etosha (N)

Ujeto: 280km

 

Den 13 – Sobota 1/4

 

Nosorožec.

 

Večer lvi na cestě a pak dvojice samců v trávě.

 

Žirafy v zapadajícím slunci.

 

Noc: Namutoni Camp – Etosha (N)

Ujeto: 203 km

 

Den 14 – Neděle 2/4

 

Ráno ještě Etosha

 

Hoba meteorit

 

Večeře – restaurant v campu

 

Noc: Rundu, camp u Ngandu Safari Lodge (N)

Ujeto: 558 km

 

Den 15 – Pondělí 3/4

 

Večeře – restaurant v hotelu

 

Noc: Maun, camp u Sedia Hotel (Botswana)

Ujeto: 660 km

 

Den 16 – Úterý 4/4

 

Ráno – let nad Okawangem.

 

Pak změna plánu - Moremi zavřeno, tak jedeme do central Kalahari Game Reserve. Nákup na 4 dny, noci.

 

Po silnici na východ a pak 70 km na jih podél plotu.

 

Večerně noční navigace tmou na campsite. Ve skupině panuje neklid – navigační neshody a únava. Nervózní večer.

 

Noc: Deception Valey campsite 2 (Central Kalahari G.R., B) – jiný než máme zamluveno, ten je, jak se později ukáže jen  pár desítek metrů od nás.

Ujeto: 260 km

 

Den 17 – Středa 5/4

 

Ráno už klid. Pán z vedlejšího campsitu si půjčuje nářadí – zabouchli si klíče v autě, v zadní skříni naštěstí.

 

Po cestě na Letiahu vidíme šest gepardů. Objeveno Olinkou.

 

Oběd Camp Letiahu. Další lidi si půjčují nářadí – na upevnění stanu. Zdá se, že nejen naše auta, ale obecně všechna auta z půjčoven jsou technicky nevybavena.

 

Po cestě jsme vyzvedli u gepardů ztracenou krytku na kameru.

 

V podvečer já plaším lvy. Pak je sledujeme u napajedla. V noci okolo tábora řvou lvi, osazenstvo pozemních stanů se přesouvá do aut.

 

Noc: Sunday Pan CKS1 (Central Kalahari G.R., B)

Ujeto: 132 km

 

Den 18 – Čtvrtek 6/4

 

V poledne Olinka v Kalahari vaří rýžovou kaši s rozinkami a sušenými švestkami.

 

Mě bolí záda, zobu Ibuprofen.

 

Ztratili jsme přední SPZ.

 

Spíme jinde než máme zabookováno.

 

Noc: Deception Valley CKD5 (Central Kalahari G.R., B)

Ujeto: 160 km

 

Den 19 – Pátek 7/4

 

Po cestě jsme našli včera ztracenou SPZ.

 

Nákup v Rakops.

 

Makgadikgadi NP, hippo pools.

 

 

Noc: Njuca Hills, Makgadikgadi NP (B)

Ujeto: 267 km

 

Den 20 – Sobota 8/4

 

Večer Chobe River Front u Kasane (B).

 

Sloni.

 

Dojezd do kampu až za tmy. Babooni.

 

Noc: Ihaha (B)

Ujeto: 527 km

 

Den 21 – Neděle 9/4

 

V Kasane nemají naftu.

 

Na hranicích Botswna-Zimbabwe, respektive v Zimbabwe, platíme za každé auto čtyři poplatky: silniční daň (toll) 120 randů, carbon tax 60 randů a pak ještě v plechové boudě povinné ručení 150 randů (po slevě) a pak ještě něco, co nevíme co, dalších 200 randů

 

V Zimbabwe je prý „fuel“ úplně všude, „even in Vic Falls“, tak uvidíme.

 

Noc: Victoria Falls (Zim)

Ujeto. 135 km

 

Den 22 – Pondělí 10/4

 

Prohlídka vodopádů. Vstup 20 USD.

 

Čekání a sušení v campu.

 

Míša chce „palivový příplatek“, protože za naftu platíme asi 900.000 zimdolarů za litr, což je v kurzu 1:170.000 asi 5 USD za litr. Takže pokud chceme vidět Zimbabwe musíme připlatit 100 USD za osobu.

Nákup nafty, celkem asi 420 litrů. Do každého auta doplnit plnou + kovové kanystry 2×20 l + plastové kanystry 2 × 20 l.

 

 

Veksl, prohlídka trhu. 70 USD -> 11.900.000 Zim dolarů, ale omylem si bereme jenom 10.900.000

 

Noc: Victoria Falls (Zim)

Ujeto. Jenom pěšky (kromě těch co jeli pro naftu)

 

Den 23 – Úterý 11/4

 

Prohlídka vodopádů ze Zambie. Vízum 10 USD, vstup 10 USD.

 

Wimpy Burger ve Vic Falls – nic moc, platím 1.800.000 zimdolarů (slovy milion osmsetisíc).

 

Přejezd do NP Hwange.

 

Camp s výhledem do krajiny a romatnickým táboráčkem. Na vybavení campu je vidět, že své nejlepší doby má za sebou. Pumpa už benzín neviděla ani nepamatuje, cena je nastaven na 8 dolarů. Domečků s příslušenstvím je v rozlehlém campu sice dost, ale všechno funguje tak napůl, pokud vůbec.

 

Noc. Sinamatella Camp, NP Hwange (Zim)

Ujeto:162 km

 

Den 24 – Středa 12/4

 

Olinka vaří špagety s fazolema a šunkou. Moc dobré.

 

Cicilizace - v campové prodejně kupujeme místní třtinový rum, je levnější než balená voda.

 

Noc: Main Camp, NP Hwange (Zim)

Ujeto: 173 km

 

Den 25 – Čtvrtek 13/4

 

Ranní vyjížďka na Kenedy Pans.

 

Pak doléváme naftu z plastových kanystrů. Kanystry přenecháme místnímu personálu, údajně na vodu – brrrr.

 

Máme 36 USD, 50 randů a 360.000 Zimdolarů a tedy problémy s cashflow. Tím, že jsme objektiv platili hotově a v plánu bylo letadl, které by se platilo kartou.

 

White rhino shelter.

 

Noc: Maleme Dam - Matopos NP (Zim)

Ujeto: 431 km

 

Den 26 – Pátek 14/4

 

Ráno natáčím západ měsíce.

 

Dopoledne jezdíme po Matopos, ale nic moc. Hezká krajina, ostatně jako všude v Zimbabwe, ale žádná nová nebo mimořádná zviřátka.

 

Pak zpět do Bulawayo – mají naftu za 200.000. Kupujeme do každého auta rezervu 10 litrů. Ve Sparu jsou ceny poloviční až třetinové ve srovnání s Vic Falls.

 

Odpoledne dlouhá a únavná jízda ke Great Zimbabwe.

 

Večeři vaří Sylva.

 

Noc: Great Zimbabwe (Zim)

Ujeto: 416 km

 

Den 27 – Pátek 15/4

 

Ráno snídaně s opičkama.

 

Dopoledne prohlídka Great Zimbabwe, průvodkyně Miriam.

 

Přejezd do JAR.

 

První večeře – mléčné výrobky na hranici.

Druhá večeře – hospoda.

 

Noc: Mesuna, Baobab Rest Camp (JAR)

Ujeto: 327 km

 

Den 28 – Neděle 16/4

 

Ráno je mi dost blbě, asi to budou ty čtyři piva večer a na to Lariam.

 

Procházka po rezervaci Ben Lavin.

 

Noc: Ben Lavin (JAR)

Ujeto. 107 km

 

Den 29 – Pondělí 17/4 Velikonoce

 

Vyrážíme brzo, protože někde cestou se má konat jakási náboženská megapouť a na silnicích se očekávají davy a zácpy.

 

Krátká zastávka v Pretorii.

 

Pak už vrátit auta a na letiště. Tam čekáme asi pět hodin a něco trošku nakupujeme.

 

Ostraváci zůstávají o den dýl, Janu nechtějí pustit do letadla, tak s ní zůstává i Jirka.

 

Noc: letadlo

Ujeto: 427 km (celkem 9142 km)

 

Den 30 – Úterý 18/4

 

Přílet do Prahy